Indikace vyšetření antinukleárních
protilátek v imunologii
Do základního panelu imunologických testů patří stanovení autoprotilátek zaměřených proti strukturám buněčného jádra, tzv. antinukleárních protilátek (ANA). Při imunofluorescenčním hodnocení mohou mít v závislosti na cílových jaderných antigenech různý vzhled. Homogenní (difůzní) typ bývá projevem přítomnosti protilátek proti dvoušroubovicové DNA (dsDNA), histonům nebo antigenů chromatinu a je typický pro sytémový lupus erytematodes (SLE), včetně polékového SLE při léčbě prokainamidem a hydralazinem, dále i při revmatoidní artritidě nebo systémové skleróze. Zrnitý (granulární, skvrnitý) typ může být jednak hrubě zrnitý, zaměřený proti Sm proteinům nebo U1RNP s výskytem u SLE nebo překryvného syndromu, a dále jemně zrnitý proti SS-A (Ro), SS-B (La) a RNA polymerázám, který kromě SLE bývá také u Sjőgrenova syndromu nebo sklerodermie. Okrajový (periferní, anulární) typ, charakteristický pro protilátky proti laminům, je relativně vzácný a může se vyskytovat u SLE a některých dalších autoimunitních chorob. Nukleolární (jadérkový) typ fluorescence může být známkou přítomnosti protilátek proti antigenu Scl spojovaném se pro sklerodermií, ale vyskytuje se i při protilátkách proti fibrilarinu nebo RNA polymeráze prokázaných u systémové sklerózy. Centromerový typ se vyznačuje přítomností 40-60 ohraničených teček, které jsou distribuovány difůzně a v dělících se (mitotických) buňkách jsou seřazeny do řádků. terčovými antigeny jsou centromerové proteiny CENT-A, B, C spojované téměř výhradně s tzv. CREST syndromem (kalcinóza, Raynaudův syndrom, esofageální dysmotilita, sklerodaktylie, teleangiektasie). Cytoplasmatický typ fluorescence bývá v přítomnosti autoprotilátek proti ribosomům (SLE), mitochondriím (primární biliární cirhóza, sklerodermie), endoplasmatickému retikulu, lysosomům, Golgiho komplexu (variabilně při různých sytémových chorobách), aktinu (chronická aktivní hepatitis), cytokeratinu (revmatoidní artritis, chronické zánětlivé procesy) a dalším cytoskeletálním proteinům.
ANA protilátky nemusí být vždy pouze projevem autoimunitního onemocnění. Relativně často bývají zvýšeny ve vyšším věku, u žen nebo v průběhu infekčních onemocnění. V případě výskytu vysokých titrů ANA protilátek bez souvislosti s autoimunitním onemocněním se v naší ambulanci nejčastěji objevuje typ zrrnitý. Vyšetření ANA protilátek je zpravidla bráno pouze jako screeningový test, při pozitivitě by mělo být doplněno podrobnějším vyšetřením specifity autoprotilátek s identifikací cílového antigenu – vyšetřením extrahovatelných protilátek proti nukleárním antigenům.
Další informace
Indikace
imunologických vyšetření
Autoprotilátky u
autoimunitních chorob
Deficity komplementového
systému
Ilja Stříž (2009-11-03)