Indikace vyšetření protilátek proti cytoplazmě
neutrofilů v imunologii
Protilátky proti cytoplasmě neutrofilů, tzv. ANCA protilátky, jsou zaměřeny zejména proti antigenům přítomným v azurofilních granulech polymorfonukleárních leukocytů, částečně mohou být detekovány i v monocytech. Podle charakteru cytoplasmatické imunofluorescence je dělíme na protilátky typu C-ANCA (difúzní cytoplasmatická fluorescence s centrální interlobulární akcentací) a typu P-ANCA (perinukleární fluorescence). Klasický obraz C-ANCA fluorescence odpovídá výskytu protilátek proti proteináze 3 a je charakteristický např. pro Wegenerovu granulomatózu, a vzácně je lze prokázat také u amébiázy, bakteriální endokarditidy, cystické fibrózy. Oproti tomu obraz P-ANCA odpovídá protilátkám proti myeloperoxidáze, které jsou tvořeny u idiopatické nekrotizující glomerulonefritidy a mikroskopické polyangiitidy nebo vzácněji také u Churg Strauss syndromu, Wegenerovy granulomatózy, juvenilní idiopatické artritidy, revmatoidní artritidy nebo SLE. Titry ANCA protilátek bývají zpravidla vyšší během aktivní fáze onemocnění než v době remise. Při imunofluorescenčním obraze odlišném od dvou základních typů se používá termín atypická ANCA (A-ANCA, X-ANCA) a kromě zmíněných terčových antigenů mohou být tyto protilátky zaměřeny také proti BPI (bacterial permeability increasing factor), katepsinu G, elastáze, laktoferinu, lysozymu,...atd. V současnosti se stále více využívá také průkazu ANCA protilátek imunochemickou analýzou za pomoci rekombinantních cílových antigenů.
Další informace
Indikace
imunologických vyšetření
Autoprotilátky u
autoimunitních chorob
Deficity komplementového
systému
Ilja Stříž (2009-11-03)