Glukuronidace (vznik glukosiduronátů ve II. fázi
biotransformace) je konjugace s kyselinou glukuronovou (glukosiduronovou) a
představuje nejdůležitější typ konjugační reakce. Má největší spektrum xenobiotik,
se kterými vytváří konjugáty, a je to děj lokalizovaný v největším počtu tkání
a orgánů.
Donorem kyseliny glukuronové je nukleotid
UDP-glukuronová kyselina, ve které je kyselina glukuronová v α-formě
(vodíky na C-1 a C-2 jsou navzájem v poloze cis). Reakci přenosu kyseliny
glukuronové na substrát katalyzuje enzym UDPglukuronyltransferáza (UDP-GT), přičemž dochází ke změně
formy kyseliny glukuronové z α-formy v UDP-glukuronové kyselině na
β-formu v konjugátu (vodíky na C-1 a C-2 jsou navzájem v poloze trans).
Kosubstrát reakce, UDP-glukuronová kyselina, se
syntézuje z UDP-glukosy pomocí enzymu UDP-glukosadehydrogenasy, který se
nachází ve stejných tkáních jako UDP-GT a je často indukovaný společně se
zvýšením aktivity UDP-GT. Konjugace substrátu s kyselinou glukuronovou zvyšuje
polárnost a rozpustnost substrátu ve vodě, což ulehčuje detoxikaci a
vylučování.
Podobně jako u skupiny cytochromů P-450, je možné pomocí
různých xenobiotik indukovat i konjugační enzymy. Poznání tohoto procesu
enzymové indukce je velmi důležité kvůli možným lékovým interakcím a ovlivnění
jejich farmakokinetiky. Je velmi pravděpodobné, že induktory aktivity
konjugujících enzymů účinkují prostřednictvím zvýšení syntézy enzymových
proteinů a tedy zvýšením syntézy specifických typů mRNA.
Glukuronidace některých substrátů může být stimulovaná
více než jedním induktorem v důsledku překrývajících se substrátových specifit
jednotlivých isoforem UDP-GT. A podobně několik různých isoenzymů UDP-GT může
být aktivováno stejným induktorem, např. spirolakton indukuje u potkana
isoenzym UDP-GT, který katalyzuje glukuronidaci bilirubinu stejně jako
isoenzym, konjugující morfin..
Zavedením novějších analytických technik bylo možné
dokázat indukci jednotlivých isoforem UDP-GT i na molekulové úrovni. Po
podávání 3-MC byl zjištěn podstatný nárůst imunoreaktivního polypeptidu s Mr 53
000, odpovídajícího fenol-UDPGT. Po podávání clofibratu se při elektroforéze v
polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem (SDS-PAGE) zjistilo zvýrazněné
zbarvení pruhu bílkoviny s Mr 54 000, které odpovídá bilirubin-UDP-GT. Důležité je zjištění, že větší
množství induktorů je schopno indukovat společně cytochrom P-450 a UDP-GT
(např. 3-MC, PB, PCN), což zvyšuje potencionální schopnosti organismu bránit se
a inaktivovat toxické sloučeniny a reaktivní metabolity.
Přes skutečnost, že nejdůležitějším orgánem v procesu
glukuronidace jsou játra, je třeba zdůraznit, že i některé extrahepatální tkáně
jsou schopné se na tomto procesu podílet. Jsou to především orgány, které se
dostávají do přímého styku s vnějším prostředím: plíce, kůže a tenké střevo.
Aktivity UDP-GT je možné prokázat i v jiných orgánech (např. ledviny, slezina,
mozek a srdce), i když ve velmi nízkých hodnotách a s ne zcela jasným funkčním
významem.
.