Saturace moči některými kmenotvornými látkami je jedním je základních předpokladů vzniku močového konkrementu. Moč je složitý roztok, který je často přesycen kamenotvornými látkami.Stupeň přesycení závisí na množství vylučovaných látek a na objemu moče. Aby došlo ke spontánní krystalizaci, musí být dosaženo vyššího nasycení složkami této látky, než odpovídá rozpustnosti v čisté vodě.Existuje mnoho postupů, pomocí kterých lze saturaci moče odhadovat.

Uvažujeme kamenotvornou látku AB, složenou z komponent A a B, které mají koncentrace v moči c_a a c_b. Musíme však brát v úvahu efektivní koncentrace v moči (tedy aktivity - a), jejichž hodnoty jsou součinem analytické koncentrace a příslušného aktivitního koeficientu f. Potom je efektivní koncentrace látky AB dána součinem aktivit složek K_a= a_a*a_b = C_a*f_a*C_b*f_b

Z praktických důvodů se počítá se zápornými dekadickými logaritmy, které se značí pK, takže platí -log K_a = pK

Pro každou těžce rozpustnou látku jsou významné 2 hodnoty, jiniž je charakterizována jejich rozpustnost. První je K_s, termodynamická konstanta, která definuje aktivity látek v roztoku za situace, kdy jsou v rovnováze s pevnou fází této sloučeniny. Hodnota K_s je nazývána součinem rozpustnosti, je platná pouze pro určitou teplotu. Další ukazatel je K_f, součin tvorby. V ideálním roztoku je K_s a K_fstejné, v moči je K_f mnohonásobně větší. Pro kalciumoxalát je K_f asi 10x vyšší než součin rozpustnosti.

Robertson v r.1978 zavedl zjednodušující pojem relativní saturace (RS), který bere v úvahu všechny tyto vztahy a vymezuje 3 oblasti saturace moči, které jsou velmi důležité pro praktické posouzení nasycenosti moče kamenotv. látkami. RS= log ([a_a*a_b]/K_s) / log(K_f/K_s).

Pokud je RS <0, jde o roztok nasycený, ze kterého se uvažovaná látka nemůže vylučovat v pevné fázi a pokud je taková přítomna, pak se rozpouští.
V rozmezí 0<RS<1 jde o přesycený roztok nestabilní, v němž nemůže probíhat spontánní krystalizace. Je však možný růst krystalů na již vytvořených jádrech.
Je li RS>1, jde o roztok silně přesycený, nestabilní, s vysokou pravděpodobností samovolné krystalizace a růstu krystalů.

Marshal a Robertson v r.1976 navrhli nomogramy, které dovolují určit saturaci ze základních analytických hodnot.

Tiselius v r. 1982 odvodil složitější výrazy pro výpočet součinů aktivit kalciumoxalátu a brushitu v moči, tím nahradil jednoduché koeficienty. Pokud není uvedeno jinak jsou ve vzorcích jsou uvažovány koncentrace v mmol/l a objem v litrech za den.

RS_Caox = log(Ca^0.71*Ox*Mg^-0.14* V^0.37)/1.25 + 1
RS_brushit= log (Ca^1.07*P^0.82*pH^6.8*V^0.36)-6.59
RS_urát= 8.59 + ( 0.29 * exkrece kys.moč./24 hodin ) - ( 1.77*pH moči ) (výpočet je dán odhadem z nomogramu)

Pro přehledné vyjádření navrhl Pak v r.1985 grafické znázornění. Jeho hlavní význam je v možnosti posuzovat léčbu a dynamicky hodnotit nemocného v časovém průběhu. Lze ho využít i ke sledování cirkadiálního rytmu změn složení moči a upřesnění časových intervalů s významným rizikem krystalizace, které hodnocení celodenních porcí zpravidla zastírá.

Další informace

Klinická biochemie urolitiázy

Litiáza kalciová při hyperkalciurii

Litiáza kalciová při hyperoxalurii

Litiáza kalciová při hyperurikosurii

Litiáza kalciová při hypocitráturii

Litiáza kalciová při hypomagneziurii

Litiáza urátová

Renální tubulární acidóza

David Stejskal.

Litiáza: saturace moče kamenotvornými látkami