Urolitiázu při renální tubulární
acidóze (RTA)
nacházíme spíše výjimečně. Diagnóza RTA je však mimořádně závažná, neboť by
její intervence měla zabránit postižení ledvin kalcinózou či mnohočetnou
recidivující lithiázou, často sekundárně infikovanou.
Ledviny hrají významnou roli v
udržení acidobazické homeostázy. U RTA dochází k acidobazické dysbalanci při
poruše resorpce hydrogenuhličitanu a fosfátu nebo poruše vylučování vodíkových
iontů ledvinami. Výsledkem bývá metabolická hyperchloremická acidóza různého
rozsahu, nacházíme změny ve složení elektrolytů moči a paradoxně neutrální až
alkalické pH moči (podstatou je tedy porucha acidifikace moči s velkým únikem
bikarbonátu se vznikem metabolická acidózy a alkalické moče).
Několik charakteristických typů RTA
lze diferencovat na podkladě vyšetření za bazálních podmínek a v průběhu
acidifikačních a alkalizačních zátěžových testů. Existují však i další subtypy
a je také nutno rozlišovat zda jde o postižení primární, geneticky podmíněné či
o projev sekundárního poškození funkce ledvin, případně vliv nefrotoxických
látek.
Dalším diagnostickým problémem bývá
skutečnost, že vedle plně rozvinutých typů RTA existují i formy neúplné.
U jedinců s RTA nacházíme
zpravidla také hyperkalciurii (důsledek mobilizace vápníku z kostí a snížené
tubulární resorpce kalcia při metabolické acidóze).
Další informace
Litiáza kalciová při hyperkalciurii
Litiáza kalciová při hyperoxalurii
Litiáza kalciová při hyperurikosurii
Litiáza kalciová při hypocitráturii
Litiáza kalciová při hypomagneziurii
David Stejskal
.