Kyselina listová

Nomenklatura:

Pteroyl-L-glutamová kyselina, Vitamín M, tetrahydrofolát, 10-formyltetrahydrofolát, 5-metyltetrahydrofolát

Chemická struktura:

C₁₉H₁₉O₆N₇

M_h: 441,4

CAS: 59-30-3

Obr. 1

Základní struktura kyseliny listové

Obr.2

Struktura forem kyseliny listové

Rozpustnost ve vodě: nízká, zvyšuje se přítomností NaOH

Chemické vlastnosti, obecná charakteristika:

Kyselina listová (folát, obr.1) je ve vodě rozpustný vitamín. Chemicky obsahuje kromě substituovaného pteridinového kruhu také kyselinu 4--aminobenzoovou (ta je růstovým faktorem mnoha mikroorganismů) a kyselinu glutamovou. Kyselinu listovou lze také nazvat kyselinou pteroylglutamovou, je základní substancí více než 100 modifikovaných sloučenin folátů (obr.2).

Živočichové nejsou schopni syntetizovat kyselinu 4-aminobenzoovou, nebo spojovat glutamát s pteridinem. Z těchto důvodů je nutný příjem vitamínu stravou. Aktivní formou je tetrahydrofolát.

Důležitými deriváty kyseliny listové jsou např. tetrahydrofolát, 5-metyl-tetrahydrofolát, 5,10-metylen-tetrahydrofolát, formyl-tetrahydrolistové kyseliny (obr.3).

Základní metabolické funkce:

Polyglutamáty, přijaté potravou, jsou štěpeny enzymy střevní mukózy na dobře rozpustný monoglutamát, který je resorbován v proximální části tenkého střeva aktivně s pomocí glukózy či galaktózy. V plazmě je kyselina listová transportována volně nebo ve vazbě na albumin. Resorpce je vázána na funkční intestinální mukózu. Cílovým orgánem kyseliny listové je jaterní tkáň. Pro utilizaci jaterních zásob je nutná přítomnost žluči a funkční enterohepatální oběh. Tělesné zásoby vystačí na 2 - 4 měsíce. Exkreci zajišťuje moč a žluč – významná enterohepatická recirkulace.

Funkce kyseliny listové v organismu:

· Významné synergické působení společně s vitamínem B₁₂ při syntéze methioninu (obr.3)

· Normální funkce erytrocytů a bílých krvinek

· Jako koenzym se účastní syntézy purinů

· Syntéza DNA

· Konverze homocysteinu na methionin

· Konverze serinu a glycinu

· Odbourávání histidinu

· Klíčová role v růstu, dělení a diferenciaci buněk

· Lipidový metabolismus

· Antikancerogenní (inhibice karcinogeneze tlustého střeva)

· Prevence defektů neurální trubice dítěte (1 měsíc před koncepcí 4 – 5 mg kyseliny listové do doby konce třetího měsíce těhotenství).

Obr. 3

Aktivních formy kyseliny listové jako kofaktory. DHF - dihydrofolát, DNA - deoxyribonukleová kyselina, dUMP - deoxyuridinmonofosfát, FIGLU - formimino-L-glutarová kyselina, F-THF - folinová kyselina, MeB₁₂ - metylcobalamin, 5-MeTH - N5-metyltetrahydrofolát, THF - tetrahydrofolát, TMP - tymidinmonofosfát

Zdroje vitamínu v dietě:

Kvasnice, listová zelenina, ořechy, vnitřnosti (játra, ledviny), pomerančová šťáva..

Symptomy deficitu:

Megaloblastická anémie byla dříve považována za hlavní projev deficitu folátu. Také perniciózní anémie v těhotenství je zaviněna zvýšeným katabolismem folátu. Nyní je však známo, že i mírné poklesy obsahu folátu v těhotenství, považované ještě za dolní část referenčního rozmězí, zvyšují riziko defektu neurální trubice. Byl zjištěn rovněž vztah mírného deficitu folátu ke kardiovaskulárním onemocněním.

Projevy deficitu

Makrocytová anemie, trombocytopenie, symptomatologie zaživacího traktu (pálení jazyka, záněty sliznic, průjmy, nevolnost, ulcerace na sliznicích), neurologická a psychiatrická symptomatologie (deprese, psychická nestabilita), nespecifická symptomatologie

Doporučená denní dávka: 0,2 - 0,4 mg

	muži	ženy	parenterální potřeba/24 hod
dospělí (< 50 let)	0,200	0,180	0,400
dospělí (> 50 let)	0,400	0,400	0,400
těhotné		0,600

Fyziologické hodnoty:

(nmol/l)	norma	snížené hodnoty	deficit
Novorozenci v séru	15,9 – 72,4
dospělí v séru	> 13,5	6,7 – 13,4	< 6,7
dospělí v erytrocytech	> 360	315 – 359	< 315

Zvýšená potřeba folátů:

· Alkoholici,

· hojení a reparace tkání,

· zvýšený metabolismus,

· v těhotenství.

Podávání kyseliny listové k vyloučení:

· megaloblastické anemie,

· malnutrice,

· malabsorpce,

· alkoholismu,

· neurologických onemocnění.

Hodnoty sérových koncenrtrací mohou reagovat již na krátkodobé podání kyseliny listové! Při vysokém příjmu kyseliny listové však mohou být překryty známky deficitu vitamínu B₁₂ (zlepšují se nálezy v krvi, zůstává ale nezměněna neurologická symptomatologie)!

Snížené sérové hodnoty potenciálně způsobují:

Alkoholismus, amyloidóza, anemie (hemolytická, makrocytární, perniciózní, sideroblastická, hereditární, sférocytární, thalasemie), nutriční megaloblastická anemie u malých dětí, anorexia nervosa, jaterní cirhóza, celiakie, Crohnova choroba, deficit vitamínů B a C, dermatitis herpetiformis, diabetes mellitus, peritoneální dialýza, diabetická enteropatie, parciální gastrektomie, hemodialýza, chronická hemolýza, hepatom, hladovění, homocystinurie, hyperthyreóza, hypothyreóza, infekční onemocnění, kojení, leukemie, lymfom, malabsorpce kyseliny listové, nádor, nikotinismus, dětská onemocnění (infekční, exfoliativní onemocnění kůže), dlouhodobá srdeční onemocnění, onemocnění jaterní spojená s alkoholismem a malabsorpcí, dětské průjmy, psoriása, resekce střeva, sklerodermie, sprue, febrilní stavy, idiopatická steatorea, těhotenství.

Zvýšené sérové hodnoty mohou být způsobeny:

Deficitem vitamínu B₁₂, nadměrným příjmem potravou, syndromem krátkého střeva, krevní transfúzí, vegetariánstvím.

Interferující faktory snižující sérové koncentrace

Alkohol, aminopterin, ampicoilin, antiepileptika, antimalarika, azulfadin, barbituráty, cykloserin, erythromycin, estrogeny, etanol, fenobarbital, fenytoin, chloramfenikol, isoniazid, karbamazepin, orální kontraceptiva, kyselina acetylsalicylová, metformin, methotrexat, nitrofurantoin, penicillin, pentamidin, sulfasalazin, tetracyklin, triamteren.

Další informace

· Kyselina listová: metody

· Vitamíny

· Vitamíny rozp. ve vodě

· Vitamíny: doporučené denní dávky

· Vitamíny: metody analýzy

· Vitamíny: přepočty

· Vitamíny: příklady separačních metod

· Vitamíny: příprava vzorků k analýze

· Vitamíny: referenční meze

· Fyziologie a biochemie výživy

· Stopové prvky

Literatura

Biesalski H.K., Köhrle J., Schümann K.: Vitamíne, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002, 774.

Delvin T. M.: Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.

Mark V., Cantor T., Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine. Springer, Berlin 2002, 1098 s.

Suter P. M.: Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.

Van Way C. W., Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley a Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.

Zadák Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.

Zdeněk Wilhelm, Jaroslava Vávrová