Vitamín B12

Nomenklatura:

alfa-(5,6-Dimethylbenzimidazolyl)cyanocobamide, CN-kobalamin, adenosylkobalamin (AdoCbl) a metylkobalamin (MeCbl)

Chemická struktura:

C₆₃H₈₈O₁₄N14PCo

Mh: 1355,4

CAS: 68-19-9

Rozpustnost ve vodě: 0,01 g/ml

Chemické vlastnosti:

Vitamín B₁₂, kobalamín, má ze všech vitamínů nejsložitější strukturní vzorec obr.1. Kruhový systém je podobný porfyrinům, kde jednotlivé jednotky jsou vázány centrálně prvkem kobaltem, zákadní rozdíl oproti porfyrinům je však v tom, že u vitamínu chybí jedna methinová skupina. Základní formy vitamínu a jeho kofaktorů jsou znázorněny na obr.2. Základní chemické charakteristiky jsou shrnuty v tablkách: Vitamíny rozp. ve vodě: charakteristika a Vitamíny: stabilita


	R	název
Me- B₁₂	CH3	Metylkobalamin	Formy aktivních kofaktorů
Ado- B₁₂	5´-deoxyadenosin	Deoxyadenosylkobalamin	Formy aktivních kofaktorů
OH- B₁₂	OH	Hydroxykobalamin	Formy přijímané dietou a užívané terapeuticky
CN- B₁₂	CN	Kyanokobalamin	Formy přijímané dietou a užívané terapeuticky

Obr.2: Formy vitamínu B₁₂

Základní metabolické funkce:

Vitamín je syntetizován mikroorganismy. Střevní flóra lidského organismu sice syntetizuje vitamín, ale v nedostatečném množství, proto je člověk závislý na podání dietou. Aktivnímí koenzymy jsou methylkobalamin a deoxyadenosylkobalamin (obr.2). Cílovými orgány jsou játra (ca 50 % z celkových zásob; 3 – 5 mg), svalová tkáň a ledviny.

Pro resorbci vitamínu přes mukózu v ileu je nutná přítomnost vnitřního faktoru (Intrinsic faktor), který je produkován buňkami parietálních buněk žaludeční sliznice. Vedle vnitřního faktoru je míra resorpce dána koncentrací vápenatých iontů, pH, žlučí a je limitována specifickými receptory vitamínu B₁₂ v ileu. Vitamín je přenášen transkobalaminem jak do jater, kde je skladován, tak do dalších tkání, kde je utilizován. Při vysokých dávkách je možná pasívní difuze.

V krvi je vitamín vázán na transportní proteiny

kobalamin transport I – TC I (pasivní rezerva v jaterní tkáni a granulocytech),

transkobalamin II - TC II (transport ze střeva do jater a do buněk).

Enterohepatická recirkulace je 70 – 80%. Žlučí, stolicí a močí se vylučuje asi 0,2 % denní zásoby vitamínu.

Funkce

· Antiperniciózní účinek

· Maturace erytrocytů

· Nervové funkce

· Kofaktor syntézy DNA/RNA

· Buněčná proliferace

· Hematopoesa

· Syntéza myelin

· Tvorba nukleoproteinů

· Účast v enzymatických reakcích (metylmalonyl-CoA mutáza, nedostatek je spojen s mentální retardací a dalšími klinickými problémy, enzym methioninsyntáza je složkou metylačního cyklu)

· Metabolismus valinu

· Recyklace folátových koenzymů

Zdroje:

Vitamín B₁₂ je obsažen v mase, hovězích a telecích játrech, mléčných produktech, droždí.

Tepelnou úpravou lze významně snížit až úplně zničit vitamín B₁₂. Při vaření jsou ztráty z masa do vody až 30%.

Symptomy deficitu:

K deplečním stavům vitamínu B₁₂ vede nedostatek v dietě, malabsorpce ve střevech, interakce s některými léky a s alkoholem.

Deficit vitamínu B₁₂ dělíme do čtyř stádií:

· snížení plazmatických koncentrací vitamínu,

· snížení intracelulární koncentrace vitamínu,

· metabolické odchylky,

· klinická manifestace deficitu.

Příznaky deficitu:

· megaloblastická anémie

· perniciózní (zhoubná) anémie

· poruchy metabolismu methioninu (důsledek narušení syntézy DNA s blokádou buněčného dělení a tvorbou jader nových erytrocytů, což vede k následnému hromadění megaloblastů v kostní dřeni)

· narušení syntézy purinů a pyrimidinů

· homocystinurie

· methylmalonová acidurie

· neurologické příznaky – parestezie, poruchy vnímání polohy, (vyplývají z nedostatečné syntézy myelinu)

· zmatenost, bradypsychie

· zhoršená paměť

· deprese

Doporučené dávky/24 hodin (µg)

	muži	ženy	parenterální potřeba/24 hod
< 50 let	2	2	5
> 50 let	2,4	2,4

Fyziologické hodnoty v séru (pmol/l)

novorozenec	118 – 959
dospělí	162 – 694
těhotná	< 125

· Parenterální aplikace není doporučována (ojedinělé anafylaktické reakce).

· U seniorů indikace k substituci vitamínu není nijak častá.

· Při substituční terapii kontrolujeme v séru: K, Fe, kyselinu listovou, hemoglobin, MCV, retikulocyty.

· Pacienty se srdeční insuficiencí pozorně sledujeme (nárůst objemu) a to s ohledem na možné trombembolické komplikace.

· Interpretace koncentrace vitamínu B₁₂ je závislá na obsahu kyseliny listové v erytrocytu.

· Schillingův test je ordinován pro vitamín B₁₂ v případech poruch resorpce B₁₂ (chronická atrofující gastritida, onemocnění střev).

· Podezření na deficit tohoto vitamínu je v případech, když se zvyšuje exkrece methylmalonátu nebo homocysteinu močí (viz metabolismus homocysteinu při deficitu vitamínu B12)

Účelem sledování hladiny vitamínu B₁₂ je diferenciální diagnostika megaloblastických anemií za účelem vyloučení:

· centrálně nervových onemocnění s účinkem na periferní a spinální myelinizaci nervů,

· chronického onemocnění žaludku s atrofií mukózy po resekčních výkonech na žaludku,

· intestinálního parazitární onemocnění,

· chronického jaterního a ledvinného onemocnění,

· v případech prolongované administrace kolchicinu (inhibovaná resorpce),

· nutričních důvodů (vegetariáni).

Snížené sérové hodnoty způsobují:

Achlorhydie, alfa-talasémie, chronický alkoholismus, anemie (perniciozní, magaloblastická, aplastická, celiakie, vrozený deficit transkobalaminu II), deficit i malabsorpce vitamínu B₁₂, deficit železa a kyseiny listové, demence, divertikulotitida jejuna, cystická fibróza, gastrektomie, chronická atrofická gastritis, delirium, hemodialýza, hypermetabolické stavy, hyperthyreóza, primární hypothyreoismus, chronická pankreatitida, insuficience pankreatu, kojení matkami – vegetariánkami, kouření, leukemie, malnutrice, mnohočetný myelom, módní diety, nádory střeva a dutiny ústní, nedostatek vnitřního faktoru, onemocnění CNS, endokrinní, jaterní a ledvinová onemocnění, onemocnění intestinální, onemocnění parazitární, ozáření, poruchy transportu proteinů, resekce střeva, sklerodermie, snížený příjem vitamínu B₁₂, sprue, malabsorpční syndrom, syndrom slepé kličky, syndrom Zollinger–Ellisonův, těhoteství (zvláště III. trimestr), vegetariánství, změny mukózy žaludku.

Interferující faktory snižující sérové koncentrace

Aminoglykosidy, antibiotika, antikonvulsiva, cimetidin, fenobarbital, fenoformin, cholestyramin, kolchicin, kyselina acetylová, metformin, neomycin, nitroprusid, perorální kontraceptiva, pentamidini, primidon, ranitin.

Zvýšené sérové hodnoty ovlivňují

Cirhóza jaterní, diabetes mellitus, závažná jaterní dystrofie, hepatitis akutní a chronická, zvýšená hodnota transkobalaminu, indukovaná cholestáza, jaterní kóma, leukemie (chronická lymfatická, akutní, chronická myelogenní a myelomonocytární leukemie), leukocytóza, malnutrice proteinová, nemoci myeloproliuferativní, onemocnění chronické ledvinné, onemocnění jaterní, onemocnění srdce -závážné kongestivní, počet erytrocytů zvýšený, polycetemia vera, tumor s metastázami v játrech, uremie.

Interferující faktory zvyšující sérové koncentrace

Léky- antikonvulsiva, estrogeny, vitamín A, vitamín C.

Další informace

· Vitamín B12: metody

· Vitamíny

· Fyziologie a biochemie výživy

· Vitamíny rozp. ve vodě

· Vitamíny: doporučené denní dávky

· Vitamíny: metody analýzy

· Vitamíny: referenční meze

Literatura

Biesalski H.K., Köhrle J., Schümann K.: Vitamíne, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme Stuttgart 2002, 774.

Delvin T. M.: Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002, 1216 s.

Mark V., Cantor T., Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory medicine. Springer, Berlin 2002, 1098 s.

Suter P. M.: Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.

Van Way C. W., Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley a Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.

Zadák Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.

Zdeněk Wilhelm, Jaroslava Vávrová

Vitamín B12 - kobalmani