Vitamín
C: metabolické funkce
Vitamín C hraje důležitou roli v metabolických procesech. Vstřebává
se v jejunu a ileu. Nachází se v řadě tělních tekutin, ve vysokých
koncentracích v endokrinních tkáních v množství ca 20 – 22 mg vitamínu
C/kg tělesné hmotnosti, což činí dohromady okolo 1500 mg. Denní potřeba pro
člověka je 60 - 100 mg, při infekčních chorobách, tělesné námaze, v těhotenství
a u kuřáků se tato potřeba zvyšuje. Kyselina askorbová se v organismu
koncentruje hlavně v mladých a rostoucích buňkách jako funkčně potřebná látka.
Nejvyšší koncentrace jsou nalézány ve žlázách, v leukocytech, jaterních buňkách
a v oční čočce. Do buněk prostupuje kyselina askorbová jednak prostou difúzí,
která hraje pouze minoritní roli, jednak pomocí specializovaných transportních
systémů. Ty se nacházejí v buněčných membránách a jsou podobné nebo i identické
s glukózovými transportéry (GLUT 1) a s Na+- dependentními
intestinálními a renálními transportéry. Ačkoliv většina tkání dává přednost
redukovanému askorbátu před oxidovanou formou, existuje řada příkladů pro
situaci zcela opačnou.
Při metabolické
přeměně kyseliny askorbové dochází k oxidační destrukci molekuly až na CO2.
Metabolickými meziprodukty jsou kyseliny dehydroaskorbová, dioxogulonová a
oxalová (viz obr.2).
Obr.2
Struktura kyseliny
askorbové a jejích metabolitů
Za extracelulární
antioxidant vitamín C je považována samotná kyselina L-askorbová nebo její směs
s kyselinou dehydro-askorbovou. Oxidace kyseliny L-askorbové na
dehydro-askorbovou je reversibilní a obě složky jsou považovány za biologicky
aktivní.
Organismem nevyužitý vitamín C je exkretován močí. U nemocných s
porušenými ledvinnými funkcemi může podávání vysokých dávek vitamínu C vést k
tvorbě ledvinných oxalátových kamenů (whewellit, weddellit - viz chemické složení konkrementů), protože metabolitem
vitamínu C je kyselina šťavelová (viz obr.2).
Kyselina
askorbová se v organismu uplatňuje jako přenašeč elektronů při oxidoredukčních
pochodech, chrání před oxidací adrenalin, sulfhydrylové skupiny, aktivuje mnohé
enzymy, účastní se metabolismu fenylalaninu
a tyrozinu,
katalyzuje aktivaci reduktáz přeměňujících kyselinu listovou
na leukovorin,
hraje roli při hydroxylaci serinu, zvyšuje absorpci nehemového železa,
zasahuje do tvorby steroidních hormonů, účastní se syntézy lipidů, proteinů,
karnitinů, metabolismu cukrů a minerálních látek. Svojí specifickou úlohou při
biosyntéze kyseliny chondroitinsírové zasahuje kyselina askorbová rovněž do
tvorby vaziva a mezibuněčných hmot a má význam pro ochranu cévní integrity.
Z hlediska
kardiovaskulárních chorob je důležitá funkce kyseliny askorbové při přeměně
cholesterolu na žlučové kyseliny v játrech. Vitamín C prostřednictvím
cytochromu P-450 vnáší do sterolového jádra cholesterolu kyslík. Při
dlouhodobém skrytém nedostatku vitamínu C se tato reakce zpomalí a schopnost
organismu odbourávat cholesterol se sníží. V jaterních buňkách se začne
hromadit cholesterol a ty v sebeobraně sníží aktivitu receptorů nízkodenzitních
lipoproteinů (LDL) na svém povrchu. Tato reakce sice ochrání jaterní buňky před
nadměrným hromaděním cholesterolu, ale na druhé straně se zvýší hladina
hlavního nosiče cholesterolu, lipoproteinů nízké hustoty (LDL) v krvi.
Dlouhodobý skrytý nedostatek vitamínu C tedy zvyšuje riziko aterosklerotické
přestavby artérií.
Kyselina askorbová
se řadí mezi látky a antioxidačními účinky
v organismu spolu s alfa-tokoferolem, beta- karotenem, koenzymem Q10; enzymy katalázou, superoxiddismutázou a stopovými prvky Se a Zn.
Kyselina askorbová
má také význam pro funkci imunitního systému. Udržuje strukturální i funkční
integritu důležitých imunitních buněk.
Vitamín C snižuje
toxicitu mnohých látek jako jsou toxiny, sloučeniny As, Pb, Hg a celé řady
léčiv, potencuje účinek diuretik, sám působí mírně diureticky.
Funkce vitamínu C:
shrnutí
·
Syntéza
kolagenu (hydroxylace prolinu)
·
Syntéza
adrenalinu z tyrosinu (beta-hydoxylace dopaminu)
·
Donaor/akceptor
řady dalších hydroxylačních reakcí (steroidů)
·
Uvolňování
kortikoidů
·
Odbourávání
tyrozinu (udržení redukovaného stavu mědi)
·
Tvorby
osteoidní tkáně
·
Syntéza
proteinů pojivové tkáně
·
Syntéza
5-hydroxytryptofanu
·
Metabolismus
kyseliny listové včetně antioxidační ochrany
·
Metabolismus
histaminu
·
Metabolismus
karnitinu
·
Metabolismus
cholesterolu a tvorba žlučových kyselin (úvodní krok - 7-alfa hydroxylace)
·
Zvyšuje
vstřebávání železa (přenos železa na feritin)
·
Ve vodě
rozpustný antioxidant (reaguje přímo se singletovým kyslíkem, se superoxidy a
hydroxyradikály)
·
Reakce
bílých krvinek, imunitní odpověď, alergické reakce.
·
Redukce
účinků toxických kovů.
Symptomy deficitu:
·
Únava
·
Svalová
bolest
·
Nechutenství
·
Zvýšený
sklon k infekcím
·
Zhoršené
hojení ran
·
Anemie
·
Hemorhagie,
petechie
·
Svalová
slabost
·
Křehké
a zduřelé dásně
·
Kurděje
(důsledek defektu tvorby kolagenu)
·
Vypadávání
zubů
·
Změny
tvorby kolagenních strukrur chrupavek a kostí
·
Hemartrózy
·
Deprese
Další
informace
·
Vitamín C: biologické
tekutiny
·
Vitamíny
Literatura
Biesalski H.K.,
Köhrle J., Schümann K.: Vitamine, Spurenelemente und Mineralsoffe. Thieme
Stuttgart 2002, 774.
Delvin T. M.:
Textbook of biochemistry with clinical correlations. Wiley-Liss, New York 2002,
1216 s.
Friedecky B and
Vavrova J. Determination of vitamin C in biological samples – a brief review of
basic knowledge. Klin Biochem Metab 2000; 8 (29): 147-150.
Mark V., Cantor T.,
Mesko D., Pullman R., Nosalova G.: Differential diagnosis by laboratory
medicine. Springer, Berlin 2002, 1098 s.
Suter P. M.:
Checkliste Ernährung. Georg Thieme Verlag, Stuttgart 2002, 434 s.
Van Way C. W.,
Ireton-Jones C.: Nutition secrets. Hanley a Belfus, Philadelphia, 2004, 284 s.
Zadák Z.: Výživa v
intenzivní péči. Grada Publishing, Praha 2002, 496 s.
Jaroslava Vávrová, Zdeněk Wilhelm