Fyziologické změny v průběhu gravidity lze posuzovat podle velkého množství látek, které se syntetizují v plodu, placentě a dalších tkáních matky a jejichž koncentrace v tělesných tekutinách matky (nebo v amniové tekutině) se významně mění.
Produkty fyziologicky zvýšené syntézy během gravidity lze rozdělit na látky
fetální
placentární
a typicky mateřské
Funkce části markerů není jasná, jak vyplývá z následující tabulky. U řady látek totální deficit nemusí nutně mít vliv na prosperitu gravidity a vývoj plodu.
|
Marker |
Funkce |
|
pravděpodobná funkce jako má albumin, vazba estrogenů, spekuluje se o imunosupresivní aktivitě |
|
|
luteotropní faktor (1. trimestr, stimulace syntézy progesteronu), stimulace syntézy testosteronu ve fetálních testes (2. trimestr), vliv na kůru fetálních nadledvin |
|
|
bez funkce, deficit nevadí |
|
|
proteolytická funkce (IGFBP-4) |
|
|
bez funkce, deficit nevadí |
|
|
inhibiny (např. Inhibin A) |
neznámá |
|
progesteron |
vliv na prosperitu gravidity v časné fázi |
|
neznámá |
|
|
prevence koagulace v intervilózním prostoru |
|
|
jako IGFBP-1 |
|
|
spekuluje se o ovlivnění fertilizace, implantace |
|
|
změkčení pelvických ligament a dilatace cervixu |
Sekrece většiny markerů se vyznačuje tím, že se mění nebo odpadají běžné zpětné vazby, mění se diurální rytmy a mění se odpovědi na fyziologické podněty. Sekrece je proto trvalá a odpovídá spíše zvyšující se hmotnosti produkčních tkání a tedy délce gravidity. Koncentrace jednotlivých ukazatelů se proto musí udávat vždy v délce gravidity a obvykle se udávají jako násobky mediánů v příslušném týdnu gravidity (MoM, multiples of the median). Přesné datování délky gravidity je proto rozhodující prop interpretaci veškerých měření, které se využívají při screeningu vrozených vývojových vad.
Fyziologické procesy v průběhu gravidity vedou například ke změnám biochemických ukazatelů týkajících se
Další informace
· Biochemický screening Downova syndromu
Antonín Jabor
.